Reakce Radana Dolejše ze 16.6.2001

Vážený pane redaktore,

Jsem rád, že se konečně vyjádřil k vašemu článku někdo ze starých Šlapeťáků a jsem rád, že je to někdo kdo v téhle kapele působil skoro osm let pouze jako host a to pouze kvůli tomu kolik mu bylo nabídnuto prostředků za jednotlivá vystoupení či nahrávky. Hrát staré písničky a přivádět je znovu k životu, ale není kšeft několika zamindrákovaných jedinců, kteří právě teď vykřikují to své : Jsme tady a chceme penízky a uznání, ale poselství, které se přenáší z generace ne generaci. Jsem svým civilním povoláním historik,publicista, dramaturg a autor písňových textů, žák Jiřího Suchého, Zdeňka Podskalského a Zdeňka Borovce a s plnou vahou sve autority podotýkám, že vím o čem mluvím. Staropražská písnička se vším co k ní patří inspirovala už Karla Čapka, Eduarda Basse a pak později i Jiřího Suchého a Zdeňka Podskalského. To, že jsme měli štěstí být ta další generace, která na to mohla navázat bylo osudove štěstí, ale taky poslání, které není svázáno honorářem za ten který kšeft, ale morální povinností tyto písně co nejvěrněji zachytit v digitální formě a zprostředkovat je dalším generacím. Tento fakt a odpovědnost respektovali mnozí v našem okolí a poskytli Šlapetu v této zemi a branži nebývalé podmínky, ať už co se týče nahrávacích smluv, televizních prezentací i samotných honorářů za vystoupení pro umělce samotné ( Monitor/Emi, Venkow Records a.s., ČT, Tv Nova, Tv Prima, Český rozhlas atd. ) Zaráží mne jen, že si toho jednotliví hudebníci bývalého Šlapeta za ty roky nestačili povšimnout. A nebo možná všimli a to teprve v době, kdy se z našeho poslání mohl stát všestranně výhodný kšeft. Nehodlám jinak komentovat výtky vůči mé osobě, protože chápu, že jsem razantní a autoritářský typ, který nesnese příliš diskusí a nemusí být všem po chuti. Jedna věc je však pravdou. Interpretovat tyhle krásné a stále životné písně nevyžaduje většího hudebního vzdělání, ale spíš atmosféru, která se nedá uchopit žádnou škatulkou, ale musí se odehrát a odestát a taky vypotit... A konečně každá firma má pouze jednoho šéfa.A to že jsem vždycky byl jediný šéf Šlapeta vědí asi všichni v téhle zem, kromě pěti právě teď se probudivších muzikantů s vidinou snadného kšeftu. Závidět teď, že je tady velmi výkonná kapela, která bez problémů přehraje staré Šlapeto, hraje v divadlech a funguje i bez hamižnosti bývalých členů je taky poslání. Formulace dopisu Iva Zelenky je úžasná pouze v pomluvách bezmocnosti a závisti. Filosoficky vzato, díky za názor. Díky dopisu Iva Zelenky se nemusím obhajovat. Ale můžu naštěstí hrát. A v tom je asi ten zakopaný pes. Jedno je jisté. Staropražská písnička přežije v pohodě další generace a to navzdory mindráku jejích bývalých výhradních interpretů !!! S pozdravem Nando, ty jsi ta myš fórová......
Váš Radan Dolejš
3:08 11.6.2001